Věstník misantropizace

"Dekadent" není ten, co má deset zubů, ale ten, co si libuje v úpadkovém umění (termín vysvětlí libovolný salónní levičák, hledejte poblíž vysokých škol). Dnešní dávka dekadence potěší i rozčílí lidi 35+ (ti mladší budou spíš udiveni). Pojďte na procházku, projdeme si hity 80. let. Ale vážně!

Poslouchat české rádio, co hraje "hity 80. let", je čisté utrpení. Našel jsem při dovolené v USA ale rádio, kde jsem neměl sto chutí přeladit, ale kde jsem zaslechl písničku a říkám: Jé, to znám! To jsem slyšel naposled někdy na základce. Jak se to jmenuje?

Sedím, píšu, a k tomu si nemůžu přát lepší kulisu. Neváhal jsem, objednal jsem a poslouchám SiriusXM přes internet. A zase hrají písničky, co jsem "kdysi slyšel" - asi u kolotočů, na dětské diskotéce nebo tak nějak, a dneska si na ně vzpomenu, jen co je zaslechnu. To jsou ony, hity 80. let - něco z toho je brak a šmíra (ale zapamatovatelná), něco jsou možná i slušný kousky, ale to nehrálo roli. Roli hrálo to, jestli mě ta písnička, když jsem ji zaslechl, donutila kliknout na přehrávač a poznamenat si jméno a interpreta.

Tak, ve jménu Miloše Skalky, pojďme na to!

Taylor Dayne - Tell it to my Heart. Dodneška k zaslechnutí.

Ale zas tak zle nebude, hele... Co Sweeti? Jsou to sice sedmdesátá, ale taknějak mi splývají s tou "základkou", tak je sem dám.

... ale může být i hůř. Mickey od Toni Basil, to je takový "Dominik" po americku a se samejma roztleskávačkama.

Tuhle písničku čas od času zaslechnu na ČRo1. Nevadí mi, že ji hrajou, vadí mi, že mi nikdy, ale fakt NIKDY neřeknou, jak se jmenuje. Nedík, Radiožurnále! Je to Circle in the Sand od Belindy Carlisle.

Podobný osud jako One Night in Bangkok - všichni to znali, všichni si vybavili melodii, nikdo mi neřekl, co to je: Matthew Wilder a song Break my Stride.

Je jen jedna písnička "ikoničtější" než tahle. Taková ta s Mňa-ňa-ňau. Píseň o lásce chudého autoopraváře ke slečně z lepší rodiny. Billy Joel a jeho Mňa-ňa-ňau... Pardon, Uptown girl

Pecka, co? A protože právě omdleli všichni rockeři, musím je něčím vzkřísit. Yes. Owner of a Lonely Heart.

Nad pořadím posledních dvou klipů jsem se chvíli zamýšlel. Nakonec jako první půjde Major Tom - hlavně kvůli tomu, že se v 0:53 ukáže ostravský magistr v růžovém autu.

A na úplný konec dekadence všech dekadencí, osmdesátá léta se vším, co k nim patří (tedy - chybí jen Jana Paulová s trvalou a pletenou čelenkou, ale snad je tam dostatečná náhrada). Dětské žvatlání, lehce "orientální" motiv, černošky a adolescentka s playbackem malého dítěte - Frank Farian v plné síle. Happy song, kdybyste to někdy potřebovali vědět.

Hezkej konec roku!