Věstník misantropizace

Není všechno zlato, co se třpytí, aneb On ten kapitalismus má taky svoje mouchy, soudruzi...

Vždycky, když mi po cestě začne být příjemně a začnuu se usmívat, přijde pak večer, hotel a nepříjemnosti.
Zaprvé: Sprchy. Už jsem psal o nejrůznějších systémech pouštění vody, ale začíná se to opakovat, takže to je OK
Zadruhé - a to je trochu delikátní věc - toalety. US toalety totiž fungují tak, že je v nich neustále určitá hladina vody. Konáte potřebu do té vody, pak spláchnete, voda vyteče i s exkrementy a nateče nová. Ovšem problém je, když je hladina přílš vysoko... Asi už víte kam mířím, pro ty méně bystré a pro ženy dodám: Je to velmi děsivé, když vás z rozjímání vyruší studené vlhko na citlivém místě!
Zatřetí: Připojení na internet. Ne že by nefungovalo. Funguje. Ale to děsivé jsou "kontakty s domovem". Asi snad abych nezapomněl na kyselý rybníček, tak se v poněkud zesílené míře objevují vyslanci, kteří mi jej připomínají. Nejdřív jeden takový komentátor, co mi psal, že moje "představy o USA" jsou špatné, protože v USA jsou sice lidé usměvaví, ale jinak banda lemplů; že v USA je spousta nesmyslných zákonů (například v místě kde bydlí nekoupí alkohol po jedné hodině) a že ještě to či ono. Inu, hned je vidět, že se neodrodil a zůstal správným Čechem - jen nevím, proč se nevrátí domů, do Kotlinky, kde může alkohol nakupovat po celý den a kolem sebe na lempla nenarazí, ani kdyby s lucernou hledal...
---
Fascinuje mě taky počet čtenářů, co si moje zápisky z dovolené vykládají jako nějaké hlásání univerzálních pravd, a cítí potřebu mi moje "představy" vyvracet. Nojo, ale co nadělám? Já nepíšu své "představy o Americe", já píšu své zkušenosti z dovolené. A pokud jsem v obchodě nenarazil na protivného prodavače, v hotelu na dementní recepční, ani na prudícího policajta, tak co mám dělat? Mám si nějakého vymyslet, jen aby byli zaprděnci spokojení?
Krásně to demonstroval jakýsi davhab. Prý jestli jsem nadšený z US lidí proto, že sám nedokážu takový být.  Nikoli, jsem nadšený z US lidí, které potkávám, proto, že konečně mohu být sám sebou, aniž bych se u toho musel ohlížet na to, jestli to nějakým davhabům nehýbe žlučí a nemají potřebu mi to dát sežrat.
---
Příště veseleji - dnes jedeme na výlet do Bryce Canyonu a končíme v Cedar City a počasí je, hmmm... přijatelné...