Věstník misantropizace

To, co se u nás děje, není politická krize. Respektive je, ale nevyléčíme ji změnou politiků, natož předčasnými volbami.

Politická krize je patový stav politických jednání či politické situace, v níž je zapotřebí razantního úkonu, protože není řešitelná standardními postupy zevnitř. Plus mínus. Bývá způsobena zvnější, nějakými událostmi, nebo zevnitř - hovadným konáním politiků.

To co se děje posledních několik týdnů není politická krize. Tedy je, ale nikoli sama o sobě. Je to jen vnější projev jiné krize, totiž společenské. Ta trvá už delší dobu; aniž bych chtěl fušovat politologům do jejich řemesla, troufám si její počátek zasadit kamsi na konec 90. let. Tedy do období rezignace občanů na každodenní politiku a do období počátku bojovné dikce politických leaderů. Tam někde bych viděl původ dnešního stavu. Výsledkem jsou verbálně radikální politici, kteří polarizují společnost, a polarizovaná společnost, která tíhne k radikálním politikům. Lidé sami politickou práci nedělají, politiky pohrdají a nenávidí je.

Pro společnost, která politiky pohrdá a nenávidí je, a ještě se v tomto postoji ráda utvrzuje, je dění posledních týdnů, potažmo let, nikoli výjimkou, ale pravidlem. Když se občané tetelí blahem, mohou-li na své zvolené zástupce naházet nějakou špínu, tak je pochopitelné, že si zvolí takové, co mají potenciál k budoucímu ostudnému tanci. Všimněte si, jak jsou lidé "spravedlivě rozhořčeni a znechuceni" politikou a politiky, ale masochisticky všechny tyhle hnusnosti hltají a opájejí se pak vlastním znechucením! Však si to poslechněte: "Politika je hnus, politici jsou hajzlové, já to ale dělat nebudu... Slušnej člověk by nikdy do politiky nešel..."

Krize demokracie? Nikoli. Jaký démos (lid), taková demokracie! Lid nechce dělat politickou práci, politikou pohrdá a do politiky tedy podvědomě tlačí osobnosti, kterými nelze než pohrdat. Začarovaný kruh? Ani ne - jeho konec má v ruce právě lid, který si musí uvědomit, že jedině každodenní zájem o politiku a o politickou práci může změnit názor na politiku jako takovou, a až se změní názor lidu na politiku, změní se i preference a struktura uchazečů.

Problém je s huráakcemi z náhlého znechucení - od "Děkujeme, odejděte" až po Věci veřejné. Výsledkem je jen další deziluze společnosti - bodejť ne, když si zvolila materializovaný výsledek předchozí deziluze... Odtud pak blouznění o nepolitické politice a přesvědčení, že politika je zlo z podstaty.

Ovšem pokud je mi z něčeho na zvracení, nejsou to "politické události", ale naprosto nechutné všeobecné přijetí odposlechů, špiclování, fízlování a tajných nahrávek jako standardní součásti veřejného diskurzu. Odposlech a tajná nahrávka jsou ze stejné líhně jako anonymní dopis. Ve slušné společnosti se anonymní dopis zahazuje bez ohledu na jeho obsah, protože to hlavní, tedy motivace člověka, který ho psal, není jasná. Jen profízlovaná společnost se anonymem zabývá, bere ho vážně, zkoumá jeho obsah a tetelí se blahem, že na někoho má nějakou špínu. Totéž platí pro odposlechy a tajné nahrávky... Jenže - poslechněte si někdy reakce lidí! Nikdo není znechucen z praní prádla na veřejnosti, kdepak! Oni si ještě pochvalují, jak to někdo (Někdo!!! Anonym!) těm politikům nandal! Hurá, odhalili jsme skandál, můžeme se zase pohoršovat nad tím, jaká je ta naše politika hnus.

Je hnus, protože lid akceptuje hnus jako běžnou součást veřejného prostoru. Dokud budeme dopřávat sluchu hlasům z polosvěta, tajným nahrávkám, odposlechům, anonymům a fízlování, dotud bude naše společnost polosvětem, a pohoršování nad stavem politiky jen pokryteckým maskováním vlastního morálního marasmu.

A je naprosto jedno, z které strany zákopů se momentálně odposlouchává a špicluje. Pokud přijmeme fízlovské metody za standard, bude výsledkem fízlovská společnost, která sama sobě věří, že fízlováním odhaluje zlořády.

Na závěr dovolte vzkaz pro naše milá média: jděte už s odposlechy, nahrávkami, nejmenovanými zdroji, spekulacemi a neověřenými informacemi do prdele a přestaňte svatouškovsky tvrdit, že jde o veřejný zájem! Veřejný zájem je mír, nízké daně, svobodná společnost, ale ne která poslankyně s kým píchá a kdo dostává jaké obálky! Tyhle informace neslouží k ničemu jinému, než ke zvýšení prodejů, protože skandál, a ještě líp skandál neoblíbené skupiny lidí, vždycky prodává... Informujte, analyzujte, dávejte do souvislostí, ale nepleťte si veřejný zájem a váš zájem!