V přechodu...
Z misantropova zápisníčku: Je mi šestatřicet, jsem starý pes - a navíc v programátorském přechodu!
Pozoruju to na sobě už delší čas, asi tak rok a něco... Občas si to uvědomím intenzivněji, občas to je upozaděné, ale je to stále přítomné.
Co?
Inu, takový neurčitý pocit, že mě to, co dělám, tedy vývoj webových věcí v PHP, přestalo zajímat. Nejen že by mi chyběla patřičná výzva, mně chybí hlavně zájem. Co se týče programování v PHP, tak jsem zádumčivý. Objekt křížem nepřeložím, s frameworkem si nehraju, a mé bujné fantazie, kvůli nimž jsem nemohl spát, se už dávno netýkají psaní příkazů programovacího jazyka.
Tak, samosebou - když vidím hezkou technickou novinku, tak se nadchnu jako mladý vývojář, ale už mě neláká představa, že si s ní zalezu do kutlochu a skrznaskrz ji prozkoumám, využiju, použiju a nasadím. Spíš si říkám: "Fajn, s tou by se dalo udělat to či ono", ale už nějak nechci být ten, kdo se bude hrbit nad klávesnicí a psát cykly a podmínky a vatu, do níž bude novinka uložena. Neříkám, že to není dobrodružství. Je, a nemalé. Ale už mě to tak nebere. V poslední době raději zvedám hlavu a rozhlížím se po okolí, kde se jaká novinka toulá...
A vice versa - sledovat své QWERTYUIOP - ZXCVBNM mě přestalo bavit od chvíle, kdy jsem zvedl hlavu a rozhlédl se po světě.
---
Tuhle jsem se poctivě snažil přečíst kus Davidova článku o Nette. V půlce jsem se přistihl, že bloumám myšlenkama někde jinde a že mi to, co popisuje, nic neříká. Nevzrušuje mě to. Ne že by David byl špatný popisovač, to vůbec ne - jeho styl a smysl pro koloraturu je výjimečný a příslovečný. Jen jsem věnoval víc pozornosti jeho vtípkům, a obsah jsem vypouštěl. Ne proto, že by Nette bylo špatné. Není. Přemýšlel jsem, čím to tedy je, a zjistil jsem, že to je tím, že mě to nezajímá.
Nezajímá mě nejnovější doporučený způsob autentizace v PHP.
Nezajímá mě, jestli je lepší použít pole nebo objekt.
Nezajímají mě dohady nad ... ech, jak že se to jmenovalo? Reflexe? - tak nad tím.
A nezajímají mě ani akademické spory o suché z MVC.
Nette je ale jen příklad... Podobných je spousta - jmenovitě třeba všechny PHP frameworky. Obzvlášť pak Zend framework. Několikrát jsem se pokoušel přimět k tomu, abych se na ZF pořádně podíval, nikdy jsem to nedokázal. A to ne proto, že bych nerozuměl, co se tam píše. Ne proto, že bych se nedokázal něco naučit. Jen mě zkrátka přestala zajímat oblast, v níž bych tuhle vědomost použil.
Včera jsem četl - zase od Davida - článek s provokativním titulkem Odmítám OpenID. (Davidovi patří dík, je pro mne inspirátorem intenzivních úvah, i když asi jiných, než by čekal!) Když jsem si článek přečetl, uvědomil jsem si, že vlastně nemám co dodat. Ne snad proto, že bych byl zahnán do argumentačních úzkých, ale proto, že se Davidův zájem s mým zájmem neprotínají... Takříkajíc jsem si uvědomil, že David hraje šachy a já mariáš. (Proto jsem se s Davidem nepustil do nijaké disputace, jen jsem opravil drobné nepřesnosti v jeho článku.)
Když se pak eLKa zeptal, jak že David dělá ty nadpisy, tak jsem mu poradil cufón. To je totéž: Zaslechl jsem to jméno, vím že ta technologie existuje, četl jsem na Twitteru nějaké povídání o cufónu, ale když jsem otevřel cufónské stránky, zjistil jsem, že mě to - zase - nezajímá.
Jako by to najednou nebyl můj svět.
---
V poslední době jsem se (co do webových aplikací) posunul od "chci to a ono, napíšu si to" k "chci to a ono, najdu si existující řešení, porovnám je, zjistím co by šlo použít..." Když mám udělat nějaký portál / blog / cosi, tak místo vymýšlení a psaní redakčního systému raději sáhnu po Drupalu. Tuhle jsem měl takovou ideu, co bych mohl naprogramovat, tak jsem se ptal Plaváčka, z jehož oboru to mělo být, jestli by to někoho zajímalo. A odešel jsem se zajímavým zjištěním, a to že na microsite je efektivnější použít Dreamweaver nebo Front Page, než se matlat s kódem (navíc ty nástroje udělaly od hrůz z roku 2003 velký krok dopředu)... Asi má recht.
Nápadů a bujných fantazií, co mě budí ze snů, mám stále dost. Stále mě napadají nové a nové věci, co by šly udělat. V hlavě mi tančí kombinace technik, metod a prostředků, jakými by to šlo realizovat...
...a ráno se probouzím a při představě, že já bych měl být ten, kdo píše PHP kód a celé to realizuje, se bujná fantazie noří do šedé mlhy nezájmu a zapomenutí.
---
Je to blbé zjištění, ale je dobré to vědět: Jsem programátor, který už nechce programovat.
Asi bych měl změnit obor.
