Věstník misantropizace

Kterou že to tvář mi nastavilo Las Vegas?

Cesta z Cedar City do Vegas byla příjemná. Vyjeli jsme před polednem, a v brzkém odpoledni jsme na obzoru uviděli shluk mrakodrapů. Na kraji jsme ale odbočili doleva a jeli do hor a přes hory k Hoover Dam.

Podle předpovědi mělo pršet, a řeknu vám: ještě že tak. Venku pětatřicet stupňů, nebe bez mráčku, vzuch se vaří - jak to asi musí vypadat, když je opravdu teplo?

Ale prohlídka přehrady stojí za to. Poprvé se nám stalo, že jsme v USA někde museli projít bezpečnostní kontrolou (kde je všichni vidíte?), a pak už nás výtah svezl o několik set metrů hlouběji, do nitra skal, nad obří přivaděče vody. Pak jsme viděli i turbíny, a pak jsme to celé viděli shora. Jediným slovem: Dechberoucí.

Cestou zpátky jsme zastavili ještě u "helicopter tour", kde se manželka náhradou za zrušený let nad Grand Canyonem alespoň proletěla nad Lake Mead. No a pak už následovalo jen Vegas.

Chápu, že Martinu Hassmanovi říkali Američané: Nesuďte USA podle Vegas. Musím upřímně přiznat, že kdyby bylo Vegas to první, co bych z USA viděl, tak bych byl asi silně znechucený. První, co jsem ve Vegas zaznamenal, byly následující věci: Vedro, spousta lidí, podivné čtvrti kde bych ani nezaparkoval, neóny blikající nad špinavou ulicí...

Přijeli jsme do hotelu a po kratším zmatkování jsme se proboxovali na recepci. Tam byla půlhodinová fronta. Slečna nakonec manželce přeříkala všechny skvělé možnosti, co máme k dispozici, a vyjeli jsme do dvacátého patra. Dveře byly trošku děravé, koberec poměrně špinavý, ručníky šedivé, nábytek pofidérní, od stropu visela lampa ve stylu Přemka Podlahy a skrz dveře zněl sytý řev jakési černošky ze sousedního pokoje... Manželka sedla k papírům a chvíli zlověstně mlčela a cosi porovnávala. Pak skřípala zubama a nakonec prohlásila: Tohle jsme si neobjednali, jdu na recepci!

Odešla a za dvacet minut byla zpět s tím, že se stěhujeme tam, co jsme si objednali. Sice prý měla paní na recepci řeči, že "limited" a že si jako nepomůžeme, ale když jí manželka poněkolikáté ukázala, že máme zarezervováno PREMIUM, a že tedy chceme PREMIUM, bez bordelu na koberci a díry ve dveřích, a že pokud ne, tak že si bude stěžovat, že zrušíme rezervaci, budeme požadovat zpět peníze za nekvalitní službu atakdále. Nakonec se vrátila s novými kartami od nového pokoje - v renovované části hotelu, bez uřvaných sousedů, bez díry ve dveřích... No, uznejte sami, to není nejlepší přivítání.

Pod hotelem je, jak jinak, kasino. Neustále vás zastavují zaměstnanci a kladou tutéž otázku: Where are you from, guys? Používají to pravděpodobně místo pozdravu, místo "how are you?" Všude je spousta lidí (brrrr!) a jak jsem se podivoval, že v USA nepotkávám podivné zjevy, tak ve Vegas se mi to splnilo plnými hrstmi. A všechno to tu pořád bliká a cinká.

Ti co mě znají se nebudou divit, ostatní možná ano, ale: Vegas je zatím ten nejhorší zážitek z celé cesty. Ne že bych byl zklamaný; nic jsem od Vegas neočekával, takže jsem nemohl být zklamaný. Jen mi to celé připadá - panoptikální, to je asi to správné slovo. Spousta lidí klade rovnítko mezi slova Vegas a Zábava, ale já holt nejsem ten typ, kterého oslovují pěvecké show, komediantské atrakce, hry, sázky nebo "velký polosvět". Být ve Vegas delší dobu, zdechnu nudou. Potápějící se loď? "Gladiátoři"? Blikající neóny? Hrací automaty a horská dráha? Fajn, pokud vás tyhle věci baví... Mě ne.

Dnes jsme sedli do auta a projížděli jsme Stripem. V půlce, někde u modelu Eiffelovky, jsem byl nucen nahlas konstatovat, že se mi TO ONO Vegas nelíbí. Na předměstí, kde jsme byli předtím, to je nomální americké město, jakých jsme viděli už několik. Ale centrum, onen proslavený "bulvár kasín", na mne zapůsobil silně odpudivě. Pardon, ale: Zábava? TOHLE? Matějská pouť je proti tomu sofistikovanější... Nevadí mi, že je pyramida nebo Eiffelovka nevkusná (o Excaliburu nemluvě). Jak pravil v jednom díle HIMYM Ted té šatnářce: "Promiňte, ale tyhle věci by měly být zábavné, že? Tak proč tedy nejsou?!" Vegas (TO ONO Vegas) zkrátka vypadá jako permanentní jednatřicátý prosinec, akorát že v neskutečném hicu.

Ale každému jeho Gustava a žádný dišputát. Vegas pro mne není. Víc jsem se bavil v leteckém muzeu v Palm Springs i při nakupování v Albuquerque. A to jsme si tu měli odpočinout! Asi zítra zůstanu v hotelu...

---

Stavili jsme se v outletu pro nějaká trička a v obchodu s elektronikou "počumět". Říkal jsem si, že bych třeba něco koupil, když je tu ta elektronika tak levná, jak všichni říkají... Ale asi jsem měl smůlu nebo zrovna padl dolar či tak něco, protože jsem neobjevil nic, co bych vysloveně chtěl. Ani nic, o čem bych si řekl: Jo, to je tu o tolik levnější než v ČR, že to koupím... Příkladně - externí HDD. V přepočtu za stejné peníze jako v ČR. Notebook mám. iPhone nechci. MP3 přehrávač nepotřebuju. Mobil nepotřebuju. Součástky mám v ČR levnější. Hydra Propeller Station mě vyjde na 200 USD i z ČR - v ČR zaplatím poštovné, tady daň. Aspire One, který jsem koupil za cca šest a půl, tady stojí 300 USD + daň. To je pořád šul nul plusmínus pár stokorun totéž. Ale víceméně jsem to čekal - zboží se vyrábí kdesi v Číně a jestli se doveze do Evropy nebo do Ameriky není už takový rozdíl.

---

Zítra mě čeká odpočinek a mou ženu "atrakce". No a pak další malá městečka, parky a kaňony. Už se těším, opravdu. Tak enjoy.