Věstník misantropizace

Nejen samým kaňonem a rezervací živ je turista v USA...

Něco přízemnějšího: V USA je lacino i pro turistu, který vydělává v ČR a dolary mění v kursu 1:20. Litr benzínu vyjde asi na 12-13 Kč, jídlo ve fastfoodu pro jednoho na stovku (doporučuji Arby's, na jejich kuřecí sendviče žádná "houska se sekanou" ani "kuřecí mleté smažené" od Burger Kinga, McDonalda či z KFC nemá). No a když jsem u Santa Fe vlezl do prodejny bot a viděl jsem "svou velikost" (US 15, UK 14, v evropském číslování něco okolo 49-50) za ceny okolo 900-1200 Kč, tak jsem nakoupil rovnou do zásoby několik párů - za obdobné dávám v ČR dvaapůl tisíce, ani okem nemrknu. Chtěl jsem být za drsoně a frikulína největšího a koupit si červeno-černé Conversky (prej to je fakt krutopřísná značka), ale měli jen velikost 14, a to mi bylo malé. Jinak bych za ně těch 79.95 dal. :)

Mimochodem, teploty jsou tu jednoduché - 60 je zima, 70 příjemně, 80 teplo, 90 vedro, 100 kurevské vedro.

Včera jsme vyjeli z Ruidosa a jeli stejnou dlouhou nudnou trasu do Albuquerque zpátky. V Albuquerque jsme pojedli něco čínského jídla a za hodinku jsme už byli v Santa Fe. Prohlídka města, nocleh...

Dnes jsme vyjeli ze Santa Fe a jeli směrem na Taos, prohlídli si most přes Rio Grande a přejeli jsme do Colorada. Je fascinující, jak se ráz krajiny změní během třiceti kilometrů - na hranice s Coloradem prérie, kousek za hranicemi cedule "Welcome in colorful Colorado" - a najednou opravdu: zelené stromy, barevná krajina, na obzoru šedobílé hory... Proti hnědému Novému Mexiku docela změna.

Naší první zastávkou v Coloradu byly Great Sand Dunes - písečné duny naváté na úpatí Rocky Mountains. Úžasný pohled a krásný park. Vůbec: Všechny parky, které jsme tu zatím navštívili, stojí za to. Jsou udržované, jsou dostupné, je v nich potřebné zázemí a jsou čisté.

Z Great Dunes vedla cesta... no... jestli jsem remcal nad sedmdesáti kilometry se zatáčkou uprostřed, tak jsem netušil, co mě čeká v Coloradu. Ano, 80 kilometrů BEZ zatáčky. :) Ale nebylo to tak hrozné - jeli jsme zemědělskou oblastí (tajemství kruhových polí odhaleno!) a každých 20 kilometrů byla křižovatka. Pak jsme najednou odbočili doprava a ocitli se z vyprahlé krajiny polí v horách - chaty, stromy, potoky, sníh... Jedním slovem: Nádhera.

A tou nádherou jsme jeli další čtyři hodiny...

Zítra nás čeká Mesa Verde a přejezd do Green River.