Omyl Jiřího Hlavenky

Jiří Hlavenka ve svém článku Právo v Plzni neboli ta naše suverenita česká dává do souvislosti skandál na plzeňské právnické fakultě a přijetí Lisabonské smlouvy. Má pravdu v tom, že tyto věci spolu souvisí, ale nesouhlasím s jeho závěry.

Ve stručnosti: V Plzni podle všeho prodávali tituly. Kdejakému poskoku ze státní správy, který má pocit, že jen titul před a za jménem mu dodá pravou vznešenost. Kdejakému koloťukovi, který podlehl fikci, že když je ve vysoké politice a nikdo si ho neváží, že to napraví titulem JUDr. Kdejakému parvenu, který si titul koupil k jachtě a bazénu, stejně jako si zámožní měšťané kupovali šlechtické tituly.

Mimochodem, všimli jste si, jak jsou Češi fixováni na tituly? Doby, kdy se psalo "Vážený pane, pane doktore Novotný" vystřídaly doby "Vážených pánů inženýrů". Jak pravil Hrušínský v Básnících na výtku: "Pan Šafránek je doktor..." - "Ale Šafránek je taky, ne?" Pokud chcete někdo hledat příčiny plzeňského problému, najdete ho tady, v nezdravém adorování titulu. Leckdo může být blbý jako štoudev, dej mu titul, hned je z něj vážený pán!

Ale zpátky do Plzně. To, že plzeňská fakulta fungovala jako manufaktura na tituly dnes potvrdili i někteří učitelé. Naprostým vrcholem absurdity je vyjádření jednoho z nich, že nešel proti děkanovi, protože "víte jaký je dnes plat? Když jste vysokoškolským učitelem a nemáte praxi, tak se jinak neuživíte". Co dodat? Přiznané lokajství z toho čiší za dva rohy.

Jiří Hlavenka ve svém článku velmi správně upozorňuje na tento aspekt, tedy služebnost povahy, která tak krásně doplňuje bezostyšnost mocných. A zvyk bezostyšných dává do souvislosti s odporem k Lisabonské smlouvě, která (a kvituju, že to ani Jiří Hlavenka nepopírá) zásadně omezí suverenitu ČR. Cituji:

Hlasití obhájci „suverenity“ České republiky jsou ti, kteří si tu suverenitu představují přesně tak, jak ji z praxe znají: tedy že oni jsou suverénní a všemocní, stojí mimo právo a zákony. Chtějí, aby se nám do toho nikdo nevrtal – nikdo zvenku nenastavoval a nezaváděl pravidla, které toto jednání komplikují, posléze postihují a nakonec zcela znemožňují. (...) Čeští suveréni nám tvrdí, že ztráta státní „suverenity“ způsobí, že EU bude říkat českým farmářům, co smějí a nesmějí pěstovat, co zde smíme a nesmíme vyrábět, a za jaké ceny to smíme nebo nesmíme prodávat. Ve skutečnosti se ale bojí toho, že na ně, všemocné, si z EU někdo dovolí dohlížet.

K tomu na závěr Jiří Hlavenka dodává: Jestli někomu chyběl poslední silný argument pro přijetí Lisabonské smlouvy, která skutečně vede k posílení pravomocí panevropských institucí v neprospěch institucí lokálních států, plzeňská právnická fakulta mu jej naservírovala na stříbrném talíři.

---

Když si přečtu slova Jiřího Hlavenky, vychází mi z nich toto - i když je možné, že si vykládám jeho slova špatně:

1. Jsme státem, kde lokajská služebná povaha doplňuje balkánské móresy mocných, "králů z Nemanic" a "velkovévodů z městské čtvrti".

2. Naši místní vládci si tak vyskakují proto, že mají moc, a přitom nad sebou nemají knutu dohližitele.

3. Řešením je zbavit ČR suverenity, to v důsledku povede k tomu, že místní papaláši a aparátčíci ztratí moc, a zároveň jim bude někdo, o kom Jiří předpokládá, že je moudrý a dobrý, šlapat na prsty.

---

S prvním bodem souhlasím bez výhrad. Ano, ČR je, až na světlé výjimky, převážně státem kmánů, lidí co jsou schopni dnes přijmout 30 Kč a nezajímá je, že za pět let budou muset zaplatit 100, lidí, co vidí ve státu a jeho aparátu "věrchušku", jakousi vyšší moc, která jim nařizuje, která je trestá, a kterou nutno buď podmáznout, nebo přečůrat. Hlavně pak na sebe neupozornit, nevyčnívat, a ideálně být v přízni mocných, protože to přináší zisk a zajištěné živobytí.

Máš-li jen kladivo, je celý svět hřebík. Jsi-li oběť, najdeš svého vraha. Jsi-li lokaj, najdeš svou vrchnost... Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Navíc situace "vrchnosti a slouhy" má samoposilovací tendenci (kladnou zpětnou vazbu). Čím víc slouhů, tím papaláštější je vrchnost, čím papaláštější vrchnost, tím víc najde ochotných slouhů, a tak dále... Kdo má oči, ten vidí.

S druhým bodem lze také souhlasit, ale ne bez výhrad. Nedomnívám se, že příčinou zla a rozkladu státu je to, že máme špatné politiky, to je pouze důsledkem. Příčinou je naprostá rezignace občanů na správu věcí veřejných. Ve státě, kde lidi nezajímá, co je za jejich dveřmi ("ať se postaraj ty, co je platím z daní!") a kde člověka nezajímá, co a jak dělají ti, které zvolil, opravdu nelze očekávat fungující zastupitelskou demokracii. V tom naprosto souhlasím s Bohumilem Doležalem, který napsal:

Lidé rezignují na výkon svých občanských práv (značná část už ani nechodí k volbám) a o to víc se věnují planému remcání. Média jim vycházejí vstříc a ještě je v tom podporují. Politicky pracovat – tj. ne jako prezident nebo premiér, ale jako řadový člen někde ve Zlámané Lhotě – nechce nikdo. Jak by ne, remcat je pohodlnější. Česká demokracie tak vypadá jako parodie na demokracii starověkou. Malý okruh „angažovaných“ občanů s artikulovanými politickými zájmy, a kromě toho už jen masa otroků, kteří občanská práva, a tedy ani politické zájmy nemají a tak jim nezbývá než remcat. Rozdíl tu ovšem je: u nás se lidé stávají otroky svobodně, z vlastního rozhodnutí. (...) Vypadá to, že lidé mají zalíbení v politice, která by se jaksi dělala sama, takže občan by se o ni nemusel vůbec starat – a taky by za ni nenesl vůbec žádnou zodpovědnost. Dělali by ji „odborníci“.

Ve třetím bodu, bohužel, Jiří Hlavenka obhajuje naprosto nepřijatelný postoj, totiž ztrátu suverenity jako lék proti suverénům. Je mi líto, že lidé, jako je právě Jiří Hlavenka, neburcují občany k vyšší angažovanosti ve věcech veřejných, k vyšší aktivitě, k "reálné politice", ale místo toho nahrává přesně tomu defétistmu, který je v české povaze. Jeho slova vyznívají tak, že opravdu můžeme mít "politiku, která se dělá sama" - tj. z Brusele. Jako by říkal: Ano, ano, to špatné, co představují místní gubernátoři, to zmizí, protože zmizí jejich moc. Vy už nebudete muset dělat slouhy TĚMHLE mocným ubožákům.

Ano, má pravdu v jednom: Tihle gubernátoři s Lisabonskou smlouvou zmizí, přijdou o moc - ale rozhodně to neznamená, že Češi narovnají hřbety! Víra, že "zvenčí" přijde pořádek, je sebeohlupující nesmysl. Jediné, co přijde, je protektorát. Pohodlný, promyšlený, bezpracný protektorát, v němž bude splněn kýčovitý sen o "politice, co se dělá sama"... Mám čím dál silnější dojem, že to je přesně to, co chceme: Aby se o nás, nebohé, neschopné, průměrné, někdo mocný postaral. Fuj!

Úhrnem - Jiří Hlavenka správně rozkryl příčiny marasmu, ale mýlí se v tom zásadním: Přijetí Lisabonské smlouvy neznamená vyléčení choroby. V tomto kontextu by bylo nejpřesnější přirovnat ji k velmi silné dávce sedativ. Bohužel, nemýlí se v tom, že přesně tohle je to, co vlastně většina národa chce!