Petice

Petice je velmi populární nástroj a ještě populárnější slovo. Její zákonná úprava je navíc poměrně jednoduchá, takže by si člověk myslel, že není nejasností... Ale ono jich, koukám, je stále dost!

"Většina občanů" si prý přeje, aby Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu. Pod petici, která ho k tomu vyzývá, se za necelý měsíc podepsalo téměř 2500 lidí. 2.500 lidí, to je 0.25 promile populace (0.25 promile je taky jedno pivo desítka...) Což je ovšem podružné, to mě nepřekvapuje. Co mě překvapilo je to, že jsem se dočetl: "Ona má hlavně petice bez papírové podoby s popisy naprosto nulovou právní hodnotu, a jména ať si jsou třeba z DGXova generátoru :)" (Keff85@Twitter)

To je oblíbený blud, a já bych ho rád s dovolením trošku poopravil.

V podstatě vše kolem petic je řečeno v takzvaném Petičním zákonu, což je zákon 85/1990 Sb. Tento zákon upravuje a celkem srozumitelným jazykem vysvětluje práva a povinnosti petentů. Pojďme si jej projít a probrat si některé sporné body.

Paragraf 1 popisuje, co je to petice - je to "žádost, návrh či stížnost ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti státních orgánů". Tedy petice určená soukromé firmě nebo petice fotbalovému klubu není jaksi de iure peticí. Dále je řečeno co petice nesmí - vyzývat k porušování zákonů a ústavy apod.

Paragraf 2 je obranou petentů.

Paragraf 3 pak ustanovuje možnost vytvořit Petiční výbor - pokud nastane situace, kdy petici sepisuje víc lidí, mohou utvořit výbor, který pak podává petici. Petiční výbor musí určit "styčnou osobu", se kterou bude státní orgán komunikovat - nezapomínejme, petice není nějaké veřejné provolání nebo druh happeningu, petice je podání ke státnímu orgánu, na které státní orgán reaguje.

Paragraf 4 hovoří o sbírání podpůrných podpisů pod petici. Upravuje náležitosti tohoto podpisu, upravuje práva podepisujícího (musí mít možnost seznámit se s textem petice), upravuje náležitosti podpisových archů a další podrobnosti (kdo smí sbírat podpisy, kde a za jakých podmínek).

Všimněte si, prosím, náležitostí podpisu: "K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště." Tedy není nutné např. zaměstnání, jak je v mnoha peticích předváděno: "Josef Novák, Horní Dolní, zámečník".

Podpis sám je ošemetná záležitost - zákon byl psán v době, kdy o internetu a elektronické komunikaci ještě nikdo nic netušil, takže neupravuje náležitosti takové formy podání (ovšem nijak ji nezakazuje). Proto je třeba vyjít z výkladů pojmu "podpis" - je to, zjednodušeně řečeno, grafická podoba jména dotyčného člověka (napsané jméno), jejímž vytvořením dotyčný projevuje svou vůli (souhlas apod.) U podpisů je situace ještě veselejší o to, že co právník, to výklad - někteří se drží oné "vůle a souhlasu", takže jako podpis uznají např. razítko se jménem, jiní lpějí na aktu vlastnoručnosti a jakoukoli jinou formu neuznávají. Někteří pak tvrdí, že i napsání jména na konec mailu je "aktem vůle", jiní uznávají pouze elektronický podpis a další tvrdí, že podepsaný může být toliko dokument papírový.

Zmatek, že? Ale to nevadí, protože u petice na podpisech nezáleží. Zní to divně, že? Ale není. Zákon totiž hovoří o tom, že podavatel petice může vyzvat občany, aby PETICI SVÝM PODPISEM PODPOŘILI! To je celá role podpisové akce. Podpisy jsou PODPŮRNÝM NÁSTROJEM, nikoli nezbytnou součástí podání!

Paragraf 5 říká, jak musí být petice podána - tedy "písemně". Písemně neznamená nutně "na papíru" - i mail je písemný dokument. Logicky: Písnička to není, není to ani taneční vystoupení, není to mluvený projev ani pantomima ani posunková řeč, je to písmo. Písemné podání mailem je tedy písemné podání jako každé jiné. Pokud vám na úřadě tvrdí opak, je to jen jejich lenost (a dnes neschopnost). Písemné podání zákon vyžaduje proto, že se s ním dá pracovat - dá se předávat po úřadě a lze jej archivovat. Zákonodárce tím zabraňuje např. tomu, aby na úřad přišel nějaký důchodce a odblekotal žádost, kterou nazve "peticí", nebo aby byla "petice" podána hromadným skandováním davu pod okny orgánu. Paragraf dále říká, že u petice musí být uvedena jména, příjmení a bydliště členů petičního výboru nebo jednotlivce, který petici podává. No a nakonec říká, že petici musí státní orgán přijmout, v případě nepatřičnosti předat správnému orgánu, a ten musí do 30 dnů písemně odpovědět. Odpověď musí obsahovat stanovisko a způsob vyřízení.

---

A šmytec. Dalších pět paragrafů upravuje speciální případy petic a vymezuje některé pojmy v zákoně použité. Takže co z toho vyplývá?

1. "Písemná forma petice" nemusí být nutně papírová.

2. "Podání petice" musí obsahovat jména a bydliště těch, kdo petici podávají. O podpisech není v zákoně ani slovo

3. Petice je podání, určené státnímu orgánu.

4. Nikde není psáno, kolik musí být podpisů pod peticí, či ře tam nějaké musí být - státní orgán se musí peticí zabývat, ať je pod ní podepsán jeden člověk či sto tisíc lidí. Při svém rozhodování se nemá (možná ani nesmí, nejsem si jist) řídit počtem podpůrných podpisů, protože:

5. Podpisy pod peticí nemají žádnou váhu, jsou jen vyjádřením souhlasu. Ani pod papírovou, ani pod internetovou. Správně píše Keff: "100 000 vygenerovaných jmen + IP adres nikoho nezajímá." - ale ono nikoho nezajímá ani 100 000 načmáraných jmen. Opsat telefonní seznam a u každého jména udělat muří nohu je možná náročnější na čas a dobrovolníky, ale nemožné to není. Proto je seznam podpisů na petici pouhým "podpůrným nástrojem". Kdyby měly být podpisy nějak závazné, nemohly by být sbírány "jen tak halabala na ulici".

6. Pokud petice splní formální nároky, tj. je adresována státnímu orgánu a obsahuje jméno, příjmení a bydliště podavatele (či výboru), je právně platná a státní orgán se jí musí zabývat! Keff se tedy hrubě mýlí, když píše: "možná podpis nemusí být na papíře, ale jsem zvědavý co by úřady říkaly na elektronický. Každopádně bez něj to není petice." Je to petice, a je právně závazná, pokud splní zákonné náležitosti, které znovu zopakuju: Je písemná, adresátem je státní orgán a petice obsahuje adresu podávajícího či adresy členů výboru.

7. Na závěr jen taková rada: Pokud spisujete petici, chcete ji za petici vydávat a chcete, aby peticí byla, tak se snažte:

- aby splňovala náležitosti ze zákona (jinak to není petice, i když ji tak stokrát nazvete)

- aby v ní bylo jasně řečeno, CO požadujete, PROČ to požadujete a KDO to má udělat

- říct jasně lidem co podepisují, komu, co s jejich podpisy uděláte, kdy a proč. A nechtějte po nich víc než předepisuje zákon.

PS: Když jsme svého času dělali petici za odvolání Standy Grosse, nechali jsme si jednak poradit od právníků, a jednak jsme se ptali lidí, co dělali snad první známější internetovou petici u nás - tu proti monopolu. Naše podání internetové petice bylo pak vcelku snadné: Vytiskli jsme text petice s našimi adresami, přidali jsme podpisové archy, co nám lidé posílali, a k tomu jsme - čistě pro ilustraci - vytiskli seznam lidí z internetového formuláře - jméno, příjmení a bydliště (žádné IP adresy, proboha!) Takto byla předána státnímu orgánu. Státní orgán její příjem potvrdil a ve stanovené lhůtě se k ní vyjádřil - tedy ji považoval za platnou.

Komentáře

Arthure, děkuji za

Arthure, děkuji za vysvětlení, asi budu muset ještě vyhledat nějakého právníka - tvůj výklad zní logicky, ale větu "Občané, kteří se ... rozhodnou svým podpisem vyjádřit souhlas ..., uvedou své jméno, příjmení a bydliště." jsem pochopil tak, že jde o podpis, ten samý a stejně závazný podpis, kterým si například můžeš půjčit půl milionu od Providentu.

Odkud máš svoji definici ty? Asi by stálo za to zjistit jak se podpis definuje v nějakém komentovaném zákoníku (teď jsem zase našel termín "vlastnoruční podpis", takže si budu muset načíst jak to tedy je, a co opravdu znamená když se v zákoně řekne "podpis"). Když něco zjistím, napíšu to sem.

Co mě ale překvapilo, je fakt, že u petice nezáleží na počtu podpisů, měl jsem za to, že se státní orgány musí zabývat peticemi až od nějaké hranice (a zcela jistě to tak funguje u "petice k evropským orgánům" (aspoň tak se to nazývá v médiích), ECI – European Citizens Initiative, kde je potřeba neskutečně vysoké hranice milionu podpisů z více zemí EU). To v zákoně opravdu není, díky.

Počet podpisů je tedy nezávazné číslo čistě a jen pro média.

Ještě dodám, že nejsem právník (jak asi vidno), a jednalo se mi o tuhle petici http://www.nelisabonu.cz/petice

K podpisu je zajímavé

K podpisu je zajímavé pojednání třeba tady: (Elektronický) podpis jako náležitost písemných právních úkonů

Petiční zákon opravdu nestanovuje žádné minimum podpisů k tomu, aby byla petice "závazná". Představa, že pokud má petice X podpisů, tak úřad automaticky MUSÍ splnit to, oč je žádán, je lichá. Petice pouze POŽADUJE, aby někdo něco udělal, a tato žádost je POSOUZENA a dotyčný jí buď vyhoví nebo ne, a při svém rozhodování MŮŽE přihlédnout k tomu, že s tou žádostí souhlasí "větší počet lidí".

U nás je, jestli se nemýlím, limit na podpisy např. při zakládání stran, ale na petice rozhodně ne.

Petice "Ne Lisabonu" je pěkná, ale opravdu by mě zajímalo, kde vzali její tvůrci ty bludy, co tam uvádějí: "Není to petice internetová, ale opravdová (tedy s právní závazností při dostatečném počtu zúčastněných)". A výklad "Zákon 85/1990 Sb. o právu petičním říká, že organizátoři petice mohou “vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště”. Přítomnost podpisu je tedy nutností" je taky poměrně kuriozní - kde v zákoně našli tu "nutnost podpisu" je mi záhadou.

Škoda, přeškoda...

Díky za článek o podpisu, rád

Díky za článek o podpisu, rád si počtu.

To, že by úřad musel konat jsem rozhodně na mysli neměl, myslel jsem, že pod nějakou hranicí může petici prostě ignorovat, jako je tomu u zmiňované ECI, nad se musí aspoň vyjádřit. Ale to už jsme si vyjasnili, takže se nehádám :).

Jinak, jedním z těch tvůrců jsem i já, a tu nutnost podpisu jsme, jako několik neprávníků, našli přesně v té citované větě "Občané, kteří se ... rozhodnou svým podpisem vyjádřit souhlas ..., uvedou své jméno, příjmení a bydliště." - vyjádří souhlas *podpisem*, ergo že když není podpis, nevyjádřil nikdo souhlas. A stejně tak jsme se shodli na tom, že podpisy internetová petice nemá...

Tuhle pasáž tedy budu muset přepsat, a případně ve volném čase přidat i internetovou "petici" (to je odpověď i pro místní čtenáře co mi teď na web petice píšou vzkazy citující tenhle článek :))).

Jo a právní závazností byla

Jo a právní závazností byla myšlena ta povinnost odpovědět, ne povinnost konat dle přání signatářů, ale s tím jsme na pana prezidenta nechtěli naléhat, spíše jsme ho nechtěli urazit peticí která by o něco žádala a přitom byla právně nezávazná.

Ta věta ale v zákoně není.

Ta věta ale v zákoně není. Ocitujme si, co dotyčný zákon říká o podpisech:

 

§3 odst. 1: "K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a   jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor." Nijak nevyplývá nutnost sbírání podpisů, pouze je určeno, že za jmenovaným účelem lze vytvořit petiční výbor.

§ 4 odst. 1: "Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen." - tedy tvůrci petice *MOHOU* vyzývat občany, aby petici podpořili.

(Kdyby byly podpisy mandatorní součástí, bude citovaná věta znít nějak jako Občan nebo petiční výbor vyzve občany, aby petici svým podpisem podpořili; může tak učinit každým způsobem, který neodporuje zákonu. Rozdíl je patrný.)

Nic víc zákon o podepisování občany neříká. Nezmiňuje je ani v §5 - podání a vyřízení. V §5 naopak jasně říká: "Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává..." Všimni si, že není vyžadován podpis; dokonce ani podpis podávajícího. Důvod je prostý - adresa je vyžadována proto, aby orgán věděl, kam zaslat odpověď. Dále pak: "Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout." Zase - přijetí není nijak limitováno počtem podpisů, dokonce ani podmíněno jejich existencí! Jen a pouze správnou formou. A konečně "Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal" - co jiného to je, než právní závaznost pro státní orgán?

Právně závazná je tedy každá správně podaná petice, byť by byla bez jakéhokoli podpisu občanů (jakkoli to vypadá kuriozně). Právní závazek je ten, že úřad petici přijme, posoudí a písemně se vyjádří. Nic víc petice v českém právním řádu neznamená a neumožňuje. Ostatně - výsledek vypadá třeba takto.

A technická - neměly by být podobné petice na prezidenta adresovány jeho kanceláři?

Arture, máš pravdu - daná

Arture, máš pravdu - daná věta pochází z http://www.brno.cz/index.php?nav01=2226&nav02=32&idzs=1230 a myslel jsem, že je to citace zákona. Je tam výslovně "Občané, kteří se po řádném seznámení s textem petice svobodně rozhodnou svým podpisem vyjádřit souhlas s jejím obsahem, uvedou své jméno, příjmení a bydliště." - to jen na vysvětlení, bavme se ale o zákonu.

"Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili." - občané tedy mohou podpořit petici svým podpisem. Samozřejmě, petice může mít i podporu 0 občanů, ti co jí ale chtějí podpořit, mají, dle mého názoru, jedinou možnost - připojit podpis (pokud by bylo možné podpořit petici i jinak než je v zákoně psáno, mohli by organizátoři petice počítat jako podporu například lhostejné projití okolo petičního místa, či třeba nacházení se na povrchu Země, což je zjevná blbost).

Pokud tedy už návštěvníky webu k něčemu vyzývám, rád bych je vyzval k chování, které zákon definuje jako podporu (jinak mi přijde zbytečné po nich nějakou akci chtít, když s ní petici "nepodpoří"), a to znamená, že je musím požádat o podpis.

Otázkou technickou (a v našem právním řádu bohužel otázkou subjektivního výkladu - viz tebou odkazovaný článek z juristic.cz) pak tedy je, zda je podpisem "podškrábnutí se" na papír, anebo i vyplnění jména a příjmení do textboxu na obrazovce. To už je otázkou výkladu, jako indikátor mi ale přijde příhodný například fakt, že vyplněním textboxu se Providentu k půjčce neupíšu, podpisem na papír pak zcela zjevně ano, což by mohlo indikovat, že tyto dva podpisy mohou mít různou právní váhu, a že ten papírový je silnější.

Z hlediska právního bychom se pak mohli bavit o prokazatelnosti - HTTP post z dané IP se dá jen těžko prokázat jako vědomý akt podpory petice panem XY, u vlastnoručního podpisu se toto s případným grafologem potvrdit dá.

Pokud prosím hrdého prezidenta o důležité rozhodnutí, byl bych rád, aby viděl, že za peticí stojí podpora skutečných živých lidí. Pokud jsem ale třeba hnutí NeZákladnám, pak mi ke spokojenosti a hubaté tiskové zprávě ale bude stačit i pár desítek tisíc http POSTů, z nichž polovina nese jméno "Táhněte do háje" a příjmení "dobytci!".

A v tomhle duchu bych asi měl přepsat to vysvětlení u petice :).

Stejně je to divné

Pokud se budeme řídit tím §5, tak podpis nepotřebujeme (co neni napisane...), nicméně z §4 odst. 1 imho vyplývá, že k podpoření petice má dojít podpisem - "(...) aby petici svým podpisem podpořili" - pokud tedy bereme fakt, že podpora petice je vyjádření souhlasu s ní a připojení se k žádosti, kterou nese, a je to zkrátka jediná možnost, jak toto udělat - tzn. vylučujeme zavedení nějakého jazykově synonymního, ale právnicky jiného významu (např. podpora petice vs. připojení se k petici ). Další věta pak ukládá, že k podpisu uvede člověk jméno, příjmení a bydliště (zjednodušeně abych se nenaškrábal pár čárek a nevydával to za hodnověrné podpisy) - tzn. že pokud něco podepíšu, tak tam mám připojit i jméno atd. Jenže tyhle věci připojuji k tomu podpisu; pokud jej nemám, tak jméno a bydliště jsou mi naprd.

Možná jsem ale jen samozvaný vykladač zákona :)

Neřekl bych, že jsme ve

Neřekl bych, že jsme ve sporu: Petice nemusí obsahovat podpisy lidí, ale POKUD ji lidé chtějí podpořit, mají tak učinit podpisem (nikoli vyvěšením vlajky ani demonstrací). Podpis je tím aktem, který vyjádří podporu; jméno a bydliště jsou pouze pro rozlišení podobných klikyháků.
 
Samozvaní vykladači zákona jsme, bohužel, všichni a každý den. Nic jiného nám ani nezbývá, než jimi být. V zemi, která uzákoňuje nejen co se nesmí, ale čím dál víc i to, co se musí, a do toho cítí potřebu mít zákon, který říká, že se jistý prezident zasloužil o stát, je samozvané vykladačství základní občanskou dovedností, asi jako vyplnit formulář na úřadu. :)

Jo takhle

Už mi do došlo. Pravda, trochu se zpožděním. Šlo mi jen o to, že tisíc jmen s bydlišti pod peticí je nanic, pokud k nim není podpis...

Arthure, píšeš, že adresátem

Arthure, píšeš, že adresátem musí být státní orgán. Zajímalo by mě, nemůže být adresátem orgán veřejné správy obecně, tedy třeba i samosprávy? Pokud ne, tak je opravdu většina "lokálních" peticí tak nějak mimo.

Už vidím, v zákoně se píše

Už vidím, v zákoně se píše pouze o státním, no nic :-).

BTW, hezky jsi poznamenal, že

BTW, hezky jsi poznamenal, že § 1 ukládá, že petice nesmí vyzývat k porušování zákonů a ústavy. Nejsem sice právník, ale když představitelé výkonné moci (mj. bývalí a odstupující ministři ad.) peticí vyzývají prezidenta k nějakému úkonu, který je z ústavy jen na jeho rozhodnutí, čímž mu veřejným nátlakem ve svobodném rozhodnutí brání, třeba to není protizákonné jednání, ale přinejmenším na hraně ano. Řek bych.

Ale to zase ne... :) Nátlak

Ale to zase ne... :) Nátlak by to byl, kdyby tam bylo napsáno: "Jestli nepodepíšeš, tak tě hnedle jak skončíš zažalujeme - a počůráme ti rohožku!"

Třeba takhle? :)

petice

§ 1 definuje, co je petice pro ucely peticniho zakona. Verejnou vyzvu tedy samozrejme mohu nazyvat petici dle libosti, jen holt nemuzu cekat, ze na ni nekdo bude podle tohoto zakona reagovat.

Ano, tak je to úplně přesné,

Ano, tak je to úplně přesné, děkuji.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.