Podpora podnikání
Už vás nebaví programovat "na dohodu" či poskytovat služby "načerno"? Jakáž pakáž, založíte si na to živnost... Česká republika má intenzivní program pro podporu podnikání, však posuďte sami:
Živnostenský list je docela brnkačka - stačí zaplatit pár stokorun, nahlásit se na všemožných úřadech a doufat, že vám budou zákazníci platit, protože když zkrachujete, tak ručíte celým svým osobním majetkem. Ale když chcete podnikat ve větším, tak vám nezbyde než si založit firmu. Jak na to?
Inu, je to přeci prosté (slovo prosté je zde v původním rakousko-uherském významu). K založení s.r.o. v ČR nepotřebujete skoro nic, stačí jen: Sehnat výpisy z rejstříku trestů pro všechny společníky, doklady o bezdlužnosti vůči státu od všech společníků, čestné prohlášení a notářsky ověřené podpisové vzory, určit sídlo společnosti (např. sepsat smlouvu o pronájmu nebytových prostor a doložit výpisem z katastru nemovitostí že opravdu patří tomu kdo je na smlouvě napsán), sepsat společenskou smlouvu a nechat ji ověřit notářem, s touto smlouvou pak založit v bance účet a složit na něj základní kapitál, ohlásit živnost a požádat o koncesi, tohle všechno plus 5000 Kč kolek poslat na rejstřík k zápisu, když zápis proběhne (to nějakou dobu trvá, prý stále v řádu měsíců), tak ohlásit svou firmu na sociálním a na finančáku a hned můžete začít podnikat. Anebo je to možná už úplně jinak, protože zákony se mění neustále, takže si to radši zkonzultujte s právníkem.
Je to krásné, prosté, takříkajíc straightforward, že? Zakládáte firmu, abyste mohli vydělávat, a ještě než ji založíte, tak do ní nalejete 200 papouchů a dalších 10 dáte na poplatcích.
A co když chcete založit a.s. To je o něco málo jednodušší - jen je u toho víc papírování a budou vám stačit pouhé dva miliony základního jmění.
---
Taky jste nadšeni z netušených možností a té podpory podnikání, která se na vás v ČR valí? Jak hrůzný je proti tomu proces v zemích, kde nemají státní program rozvoje podnikání a investic... Vezměme si pro srovnání třeba nějaký stát USA, řekněme... Nevadu.
V Nevadě můžete založit (kromě jiného) buď LLC, což je obdoba našeho s.r.o., nebo Corporation (tedy akciovku). Rozdíl je ten, že u LLC firma neplatí sama daně, ale platí je společníci z firemních zisků v rámci své osobní daně. Corporation musí platit sales tax, což je daň z prodeje hmotného zboží na území stejného státu. Výše DPH, daně z příjmu, sociálních a zdravotních odvodů je u obou typů společností stejná, tedy 0. Corporation, tedy obdoba akciovky, je založena tím, že je na úřad doručena zakládací listina a stanovy společnosti a je zaplacen poplatek okolo sta dolarů. Během 4-6 týdnů je společnost zapsána. Do konce následujícího měsíce pak musíte poslat "Initial List of Officers and Directors", tedy soupis jmen všech představitelů firmy. Povinnosti Corporation jsou následující: Svolat jednou ročně valnou hromadu akcionářů, poslat z ní zápis, mít v Nevadě "rezidenta" (což přijde asi tak na 100 dolarů za rok) - a platit federální daň (tu z prodeje hmotného zboží). Do majetku 75.000 USD to je 15%.
---
Bože. Bože. Bože!!! V tomhle my tu žijem - a připadá nám to normální!
---
(Sepsáno pod dojmem včerejšího zážitku, kdy jsem zahlédl jakýsi šestistránkový formulář od ČSÚ na téma "Využívání komunikačních prostředků a výpočetní techniky ve společnosti").
Komentáře
Ještě máme v.o.s. a kom. spol.
Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost jsou další typy společností, co tu jdou zakládat.
U v.o.s. je výhoda, že počáteční vklad je 0 Kč, daní se až po rozdělení zisku mezi společníky - každý společník za sebe. Nevýhoda je, že se ručí celým majetkem společníků.
U a.s. a s.r.o. jsou ty základní kapitály proto, že společnost ručí do výše svého majetku, takže když s.r.o. udělá dluhy za dva miliony a má majetek půl milionu, tak má prostě věřitel smůlu. Kdyby neměla nic, tak se s ní nikdo nebude bavit, natož obchodovat. Proto těch 200 000, stejně jdou potom hned použít pro potřeby firmy.
Jinak ta administrativní náročnost je jak nechutná, tak zbytečná, tam plně souhlasím...
Ten dotazník
Zmíněný dotazník jsem vyplňoval před pár dny. Je boží. Nejvíc se mi líbí série otázek typu "jaký měla vaše firma obrat v minulém roce při elektronickém obchodování prostřednictvím internetu s využitím formátu XY; uveďte s přesností na dvě desetinná místa".
Autore! Zapominate, ze v
Autore! Zapominate, ze v Americe zase bijou cernochy!
---
Kdysi sem delal pro chlapika from Bostaaan.
David z toho vyse popsanyho byl obcas trosku nestastny, ale rikal, ze muze byt jeste hur.
On se totiz predtim pokousel tu firmu provozovat v Indii.
Taky jsem to zažil
Ano, pamatuju si na dobu, kdy jsem si rekl, ze si zalozim firmu.
Znova by jsem to absolvovat nechtel.
V dnesni dobe uz to mozna neni tak hrozne, ono se to bohuzel porad ruzne meni, jako to bylo driv, ale i tak trvalo zalozeni firmy mesic intenzivniho chozeni na urady a shaneni potvrzeni a podepisovani.
To Lei "...U a.s. a s.r.o.
To Lei
"...U a.s. a s.r.o. jsou ty základní kapitály proto, že společnost ručí do výše svého majetku, takže když s.r.o. udělá dluhy za dva miliony a má majetek půl milionu, tak má prostě věřitel smůlu..."
Omyl! Jak a.s. tak s.r.o. samozřejmě ručí plně a nikoliv do výše svého základního kapitálu. Kdyby měl věřitel smůlu ve svých pohledávkách nad základní kapitál dlužníka, tak by tu nikdo neobchodoval, protože by riziko bylo nesmyslně vysoké...
Nedávno přišla jedna politické strana s tím, že nutnost základního kapitálu bude zrušena, protože se skutečně jedná, jen o byrokratickou šikanu nutnou jen při založení firmy.
Bohužel autor má pravdu v tom, že celý systém je zcela šílený. Například jen z posledních týdnů mne více než pobavil návrh stejné strany na zrušení jedné z dalších zbytečností - Knihy jízd. Dobrý nápad byl opět zku..n typicky českoým dodatkem. Vést knihu jízd by dle tohoto návrhu totiž nemuseli jen podnikatelé, kteří najedou 5000 a méně km ročně. To znamená něco kolem 415 km měsíčně, a asi 20 km denně (myšleno, že jezdí jen v pracovní dny).
Takže naprosto zbytečná úprava. Podnikám od března roku 1991 a zatím jsem neklesl pod 5000 km. Měsíčně. Vím, že většina tolik asi nenajezdí, ale zdá se mi, že i ten vesnický řemeslník si občas musí zajet někam do skladu pro materiál, nebo do banky. Seriozně by mne zajímalo, kolika "podnikatelů" se podobný návrh týká. Podobný předpis v Austrálii nařizuje vést knihu jízd těm co najedou 100.000 km a více. Takže přesně v obráceném gardu než v naší kotlince. Tam se to vedení týká velmi malého procenta firem, u nás se "nevedení" týká malého procenta firem. (A tak je to téměř se vším).
Samozřejmě, že všechna ta nařízení, potvrzení, opisy, zápisy a výpisy jsou byzantským trestáním aktivních... A místo zlepšování se to bohužel zhoršuje.
Včera při cestě za zákazníkem jsem na Radiožurnále slyšel, že na D1 jsou značkami vymezeny úseky, kde musím do 21. dubna 2009 mít zimní pneumatiky... Úžasné! Na teploměru 23 st. Celsia a stát bude nařizovat, že mám mít zimní gumky....
Nevšimla jsem si, že bych
Nevšimla jsem si, že bych někde tvrdila, že se ručí do výše základního kapitálu...
To, že firma ručí do výše svého majetku znamená, že se v případě problémů pohledávky nedají vymáhat z osobního majetku majitelů, to je vše. Samozřejmě se vymáhají na celém majetku firmy, ne jen základním kapitálu...
Omluva
Máte pravdu, omlouvám se. Napsala jste to správně. Četl jsem to v rychlosti a povrchně :-)
Přesto se domnívám, že institut "základního kapitálu" je poněkud zbytečný, protože např. má společnost má měsíčně obrat asi ve výši dvacetinásobku základního kapitálu a nikdy jsem kvůli tomu necítil nějaký problém ze strany svých obchodních partnerů.
Mám zkušenost, že daleko zásadnější jsou jiné věci.
:) Já jsem si myslela, že jde
:) Já jsem si myslela, že jde o případ rychlého přehlédnutí textu ;-)
Zkušenosti z praxe bohužel nemám, ale přijde mi rozumné, že když si někdo chce založit společnost, kde neručí svým vlastním majetkem, tak by ta společnost měla něco mít do začátku (navíc je myslím možnost splatit 100 000 a v průběhu jednoho roku od založení druhou polovinu). Pokud vím, jdou vkládat i hmotné věci - stroje atd.
Později je určující výše majetku firmy, ne základního kapitálu, takže u rozjetých firem už výše základního kapitálu nic neříká.
Pokud nebudu chtít vložit základní kapitál, tak si založím veřejnou obchodní společnost, ale zase mám riziko ztráty svých osobních financí, osobní bankrot a podobné nehezké věci (také mám dojem, že jde založit pouze se společníkem...).
No, myslím, že to v praxi funguje poněkud jinak...
teoreticky by to tak mělo být, ale v praxi se často stávalo, že si zakladatelé prachy jen půjčili, složili je jako základní kapitál a po zápisu do rejstříku je zase vrátili...
Z toho důvodu je mi celkem šumák, co má můj případný odběratel zapsaného v rejstříku, případné své pohledávky se snažím zajistit jiným způsobem, než je spoléhání na nějakou výšku základního kapitálu.
Mít v rejstříku zapsánu výšku základního majetku má asi stejnou váhu jako mít tam napsáno, že že jsem poctivý a slušný podnikatel. Deklaratorní prohlášení, které vůbec nic neříká a nic neřeší. A pokud by ho někdo zrušil, tak to ničemu nevadí...
Čímž se obloukem vracíme k
Čímž se obloukem vracíme k otázce: Tak k čemu to je?
No samozřejmě, že k ničemu :-)
Všechny ty postupy a výpisy a potvrzení a podobné ptákoviny jsou k ničemu. Jen opruzují a šikanují. Pokud zákon říká, že mám být bezúhonný a mám mít sídlo firmy, tak by mělo dostačovat abych se dostavil na nějaký ten Czechpoint, nebo něco podobného, tam se prokázal nějakým průkazem totožnosti, úředník nahlédne do informačních databází, zjistí, zda nejsem státem hledaný podvodník, zda bydlím tam kde uvádím a zapíše požadované skutečnosti a společnost vznikla!
s.r.o.
Potom, co jsem se začal zajíma to založení s.r.o. jsem si rychle uvědomil, že prodej ready-made společností je v ČR asi dobrý business...
Je to trochu jinak...
Naštěstí to, co popisujete ohledně založení s.r.o., odpovídá stavu před iks lety. Dnes je o něco lépe, o něco jednodušeji.
"Sehnat výpisy z rejstříku trestů pro všechny společníky"
- toto už neplatí (nepamatuji si, že by kdy platilo, ale vyloučit to nedokážu - když se u nás začly zakládat s.r.o., byl jsem na základce), výpisy z RT musí mít jednatel
"doklady o bezdlužnosti vůči státu od všech společníků"
- toto taky neplatí, společníkem může být kdokoliv, byť by dlužil na daních
"čestné prohlášení a notářsky ověřené podpisové vzory"
- nemusí být nutně notářsky ověřené, zvládne to i matrika nebo advokát. Jinak obsahem čestného prohlášení je: zejména splnění všeobecných podmínek pro provozování živnosti, skutečnost, že jednatel nebyl člen statutárního orgánu společnosti, která slétla do konkursu (zjednodušuji, ale nebudu tady psát obsáhlé pojednání), souhlas se zápisem do OR.
"určit sídlo společnosti (např. sepsat smlouvu o pronájmu nebytových prostor a doložit výpisem z katastru nemovitostí že opravdu patří tomu kdo je na smlouvě napsán)"
- místo nájemní smlouvy dnes stačí souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla
"sepsat společenskou smlouvu a nechat ji ověřit notářem,"
- tuto smlouvu u s.r.o. sepisuje notář sám, formou notářského zápisu. Pokud mu připravíte koncept, co v ní chcete mít, většinou Vám vyjde vstříc.
"ohlásit živnost a požádat o koncesi"
- za deset dní je to hotové, kromě koncesí se všechno vejde do jednoho 1.000,- Kč poplatku
"když zápis proběhne (to nějakou dobu trvá, prý stále v řádu měsíců)"
- soudy na to mají lhůtu 5 dnů, když jsou podklady v pořádku, je dodržována (měsíce bývaly pravidlem cca do roku 2000)
"tak ohlásit svou firmu na sociálním a na finančáku"
- to můžete udělat už při ohlašování živnosti pomocí jednotného registračního formuláře a ušetřit ošoupání podpatků cestou na finančák a ČSSZ
"Anebo je to možná už úplně jinak, protože zákony se mění neustále, takže si to radši zkonzultujte s právníkem."
- jasně - fušer Nimra, advokát, šiřitel právní osvěty na Misantropovi, je Vám za přiměřený obolus plně k dispozici :-)))
Zdroj mých informací je
Zdroj mých informací je uveden v článku - považoval jsem "Oficiální web České republiky", neboli propagační stránky státní správy, za ten nejoptimističtější zdroj informací. Je na místě se zeptat, proč sám stát na svém oficiálním webu tedy uvádí HORŠÍ informace, než je realita?