Sarkozyho pomsta

Když něčím fláknout o zem, tak s francouzským vozem!

Před časem jsme prodali starého (no, deset let, co to je za stáří?) Forda Escorta 16v (překřtěného na Cortéze, též na 6 v 1 TROSCE) a zakoupili sobě novější vůz. No, vůz: Peugeota!

Ne že by jezdil špatně. Dle mých kritérií jezdí dokonce velmi dobře - nějaké sportovní eskapády s ním možné nejsou, ale když na to přijde, tak 1.6HDi táhne jak o život. K tomu spousta fičurek, co u starého auta nebyly a co mi chyběly, například tempomat. Na cestu po dálnici jako stvořený...

Manželka brblala, že ona to při denním ježdění 6km tam a zpátky s čoklem neužije, ale vysvětlil jsem jí, že ONA to sice neužije, ale jakmile s tím vyrazíme na delší cestu, tak řídí kdo, he? A koho bolej nohy od plynu, he? No, nakonec se to sešlo a auto jsme koupili.

Jenže manželce nějak nepřirostlo k srdci či co, zkrátka pořád hledala mouchy. Nejdřív předvedla scénku Houkající alarm a nešťastná žena, lající manželovi do telefonu, co že to na ni narafičil. Když jsem jí večer znovu vše vysvětlil, tedy jako že vylézt, počkat, zmáčknout, počkat... nenervovat se... nezmatkovat... a hlavně NEVOLAT, tak se zdálo, že to i pochopila. Za tři týdny předvedla tutéž scénu, okořeněnou i přesným určením místa, kam že si mají to auto strčit (neříkala kdo přesně). Když jsem jí znovu trpělivě říkal jak se věci mají, tak jsem se jí zeptal: "Ale dyk jsem ti to říkal už minule, ne?" A ona dobromyslně opáčila: "Asi jo, ale já tě asi v tu chvíli neposlouchala..."

Pak přišla s tím, že to auto je stoprocentně v nepořádku, protože nefunguje taková ta funkce "ofoukat opocená okna". Povídala: Dycky to hučelo, když jsem to zmáčkla, a teď to nehučí. Čímž jako dokládala vadnost výrobku a vůbec pofidérnost celého auta, a za dva dny mi to i názorně předvedla. Jeli jsme, ona zmáčkla "ofukování" a auto opravdu nic. Žádné hučení se neozvalo. "Vidíš?" povídala se zadostiučiněním. "Vidím," opáčil jsem já. "Vidím, žes zmáčkla vnitřní cirkulaci a ne ofukování. Ofukování je tady..." a zmáčknul jsem správné tlačítko. Ozval se ukrutný hukot, ve kterém zcela zaniklo mé: "...asis mě zas neposlouchala!"

Zkrátka tak.

Před časem jsme jeli v pátek navečer ke známým, že jim zkolaudujeme dům. V klidu a v pohodě jsme vyjeli na Borek, sjeli jsme k nim z kopečka, zastavili jsme a já povídám: "Teda to je děs, tady topěj PET lahvema, to je fakt úžasný bydlení!" Manželka vylezla a poháněla mě, zdálo se jí že jsem při vystupování liknavý. Já vypínal motor a jak jsme stáli u lampy, tak se mi zdálo, že se nám kouří od kapoty. Což jsme už jednou zažili, s Fordem, tak volám na manželku: "Hele, my jsme uvařili!" Prý nojo, nojo, že mám furt něco, že se mi to jen zdá a ať koukám jít. Když jsem to třikrát zopakoval, tak se manželka přeci jen otočila a zařvala: Vylez z auta, něco nám hoří pod motorem!

Během tří vteřin jsem byl venku. A opravdu! Pod motorem vesele plápolal ohýnek a z motoru se valil štiplavý dým. Manželka bušil a na známé, a když otevřeli, vrazila jim do ruky víno a zařvala: VODU! HOŘÍME!

Když příjezd, tak s plnou parádou a s ohňostrojem!

Volali jsme hasiče a mezitím jsme diagnostikovali zdroj hoření: Nějaký hnusný plasty pod motorem! Otevřeli jsme motor (to nedělejte, proboha!), naštěstí se nic nestalo, a lili jsme tam vodu a sypali lopaty sněhu, ale hnusný plast se rozhoříval znovu a znovu. Docela bezmoc. Nakonec kolemjdoucího pána, co nám nezištně pomohl, napadlo přimáčknout lopatu sněhu zespoda na hořící plast. A to zabralo.

Přijeli hasiči a osm jich koukalo do motoru a svítilo si baterkama. Odpojili baterii, dělali Hm a nojo a kladli různé otázky... Jako: "To auto hořelo už když jste jeli?"

Jo, už hořelo, když jsem do něj sedal!

Jeden hasič povídá: "Nojo, Pežoty, ty hořej..." Říkám: "Máte zkušenosti nějaké?" - "Né, nebojte, zas tak hrozný to není. Já mám taky Pežota..." - "A hořel vám?" - "Kdepak," smál se hasič. "Mně ne. Hořel kolegovi!" :)

A tak nám vesele ubíhal čas, dokonce i vtípky padaly ("Sarkozyho pomsta!"), hasiči usoudili, že to elektrikou nebude, že asi chytnul plastový podběh, takže zapojili baterku a povídali: "Zkuste nastartovat..."

Povídám: "Dyk jsme tam nalili asi padesát litrů vody...?"

Ale zkusil jsem to - a motor naskočil a běžel.

Vot technika! Francouzský vůz sice hoří, ale nalejete mu do motoru vodu, a on i přesto jede! I na plošinu od odtahovky najel vlastními silami.

Povídám manželce: "Já vím, že to auto nemáš ráda, ale zapalovat jsi ho nemusela!" Prej že jsem blbej!

A korunu tomu nasadil tchán, který povídal: "To je divný... v těhle moderních autech jsou plasty nehořlavý!" No řeknu vám - ještě že tak! :)

Nakonec likvidátor z pojišťovny, automechanici i soudní znalec nezávisle na sobě potvrdili příčinu: Buď nám někdo nacouval do předku (byl prasklý nárazník) nebo jsme na něco najeli (nevím o tom), každopádně ten plast, co je pod motorem, se tím tlakem vyboulil a přimáčknul na katalyzátor. A od toho to celé blaflo. Škoda za 70.000 (naštěstí máme auto pojištěné).

A na to jsem si vzpomněl, když jsem teď slyšel Sarkozyho vyprávět o těch francouzských vozech, co by se měly vyrábět ve francouzských továrnách.

Ale co - ve Francii patří zapalování aut ke koloritu, stejně jako stávky nebo bageta, takže věřím, že francouzský vůz, byť vyráběn v ČR, má v této oblasti jistě nadstandardní parametry.

---

Jo a jak jsem okolo toho auta pobíhal a hasil, tak jsem si natáhl lýtko a tejden jsem chodil jako Peyrac! Takový "týden francouzské kultury".

Hezké pondělí všem!

Komentáře

Jojo

Kdyz auta, tak jedine nemecke! Ty te bud zastreli nebo udusi ale nikdy neupali!! Jinak krasny pribeh.

Myslis Skodu Henlein?

Myslis Skodu Henlein? "Fyfukofe plyny jsou zavedeny do kabiny ridice..."

Skoda je umrit :))

To bych netvrdil

Mně kdysi chytlo moje první auto - stará Audina. Praskla hadička s benzínem a oheň v motoru byl hned. Jasně - u nových aut by se to snad nestalo.

Autor ví, jak se udělat

Autor ví, jak se udělat zajímavým :). Ještě štěstí v neštěstí, že je to diesel, páč s benzínem by byl možná ještě zajímavější.
MMCH, neznamená náhodou HDi motor s vnějším spalováním? ;)

Neřekl bych, že se autor

Neřekl bych, že se autor udělal zajímavým... Můžeš to rozepsat a dovysvětlit? ;)

2 Arthur: No prostě ...

2 Arthur: No prostě ... někteří lidé udělají pro zviditelnění se cokoliv. Hagáta Anychová se zviditelňuje kompromitujícími fotografiemi, David R@th se nechá fotomontit jako Adolf, Arthur Dent si nechá od manželky podpálit auto...:-).

Se tu řehtám jako blázen :-)

Se tu řehtám jako blázen :-)

To znám!

Jako malý kluk jsem byl svědkem toho, jak nám za jízdy vzplanul motor u oktávky (té z 60. let). Vzpomínám, jak otec ležérně zajel ke krajnici, vzal hasicí přístroj a zalehl pod auto, kde likvidoval požár. Bylo to začátkem 90.let, takže poučeni americkými filmy, kde auta vybuchují na povel jsme s maminkou a sourozenci utíkali do polí ve snaze zachránit si holé životy. Následujících několik minut jsem se smiřoval s tím, že zbytek dětství prožiju jako poloviční sirotek. Po chvíli se však z oblaku hustého dýmu vynořila silueta mého otce, který zvolal "Do tanku v tank!". Tento výraz tatínek používá když chce jemně naznačit, že se již přiblížil čas odjezdu. A skutečně, motor naskočil bez problémů, dokonce se to obešlo bez roztáčení klikou- zahřátý byl totiž dost:-)

Jo jo,

Ford, Fiat a Fšecky Francouzský ... :o)

Zvláště fikané je mít na eliminaci zplodin katalyzátor, který ti podpálí plasty :o)

Ale málem jsem tady převrátil houpací křeslo :o))

hm...

Tak mi napadlo ze by som mal skontrolovat chladiacu zmes.. nejak v poslednom case unikala neviemkade.. hm...

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.